Baví mě ve studentech probouzet lásku k chemii místo toho, aby je odrazovala
Učitelství Leoše Sáblíka přitahovalo snad odjakživa. Díky skvělým vyučujícím na základní škole i chemické průmyslovce získal nadšení pro chemii, které již během studia na Přírodovědecké fakultě MU začal předávat dál svým středoškolským studentům na vyhlášeném brněnském gymnáziu. Leošovi je 25 let a studuje poslední semestr Učitelství chemie a matematiky pro střední školy. Kromě laboratorních experimentů, didaktiky a pedagogiky je jeho největší láskou vaření. Rád ale tráví čas i s přáteli, nejlépe u skvělé kávy či dobrého jídla, nebo se rád podívá na zajímavý film či seriál.
Čím jsi chtěl být jako malý?
Učitelem. Již jako malého mě nejvíce bavily hry „na školu“ 😊 Na druhém stupni základní školy jsem měl štěstí na skvělé vyučující, kteří mě kromě vyučování jako takového nadchli také pro chemii, takže dalším logickým krokem byl výběr brněnské střední průmyslové školy chemické. I tady jsem poznal inspirující pedagogy a ujistil se v tom, že profese učitele pro mě bude ta pravá.
Věnoval ses chemii více ještě před studiem na vysoké škole?
Na střední škole jsem se aktivně účastnil chemické olympiády, jezdil jsem na letní chemické soustředění v Brně i na Běstvinu a celkově jsem se účastnil spousty popularizačních akcí v rámci školy se zaměřením na chemii. Dále jsem zpracoval SOČ z pedagogické oblasti, kde jsem se pro změnu zaměřil na matematiku.
Co tě vedlo k výběru právě naší Přírodovědecké fakulty?
Rozhodl jsem se pro učitelství chemie a matematiky, a to se mi nechtělo studovat v cizím jazyce v zahraničí. Jelikož mám velmi rád Brno, tak jsem tu chtěl zůstal i během vysokoškolského studia, do Prahy či Olomouce mě to netáhlo.
A pak už šlo jen o to vybrat správnou fakultu. Učitelství může člověk studovat buď na pedagogické, nebo na odborné fakultě. Obecně se dá říci, že studium na pajďáku je zaměřeno na 2. stupeň základních škol a studium na odborných fakultách na střední školy. Já chtěl učit chemii na střední škole, neboť na základkách je výuka osekaná na pouhé dva roky, a tak byla Přírodovědecká fakulta MU jasná volba číslo jedna.
Teď jsi ve čtvrtém semestru navazujícího magisterského studia. Kdybys měl možnost vrátit čas a vybrat si vysokou školu znovu, ale zároveň jsi mohl těžit ze svých vysokoškolských zkušeností, volil bys stejně?
Ano – asi nemám co dodat více. Poznal jsem zde hodně inspirujících lidí.
Proč sis vybral zrovna program, který studuješ?
Věděl jsem, že chci jednou učit chemii. Učitelství se tady na přírodovědecké fakultě studuje jako dvouobor, a tak jsem vybíral, čím chemii doplním. Po krátkém váhání mi vyšla jako jasná volba matematika. Mám ji rád, navíc se hezky propojuje s chemií.
Při mém nástupu na MUNI jsem se zapsal do dvou oborů současně – na učitelství chemie a matematiky a na odbornou chemii. Tu jsem ale po 1. semestru zrušil, neboť jsem se pevně rozhodl vystudovat učitelství. I v případě, že bych si byl vybral studium odborné chemie, jsem si chtěl dodělat pedagogické minimum a jít stejně učit.
Co tě láká na učitelství?
Chemie je hodně specifická, středoškoláci z ní mají často strach a možná i vlivem toho, jak se u nás obvykle vyučuje, nad ní zlomí hůl a smíří se s tím, že ji prostě nechápou. Mě na učitelství láká právě ta možnost předávat své znalosti a zkušenosti dál, rozvíjet ve studentech dovednosti a probouzet v nich lásku k chemii na místo toho, aby je odrazovala. Líbí se mi mít takto možnost ovlivnit jejich budoucí dráhu, neboť studentská léta na střední škole velmi ovlivňují jejich budoucí směřování a budoucí studium.
Když se vrátíš zpátky do prváku, jaká pro tebe byla adaptace na nové vysokoškolské prostředí?
Byl to celkem šok. Na vysoké škole je zcela jiný systém studia než na střední. Čtyři měsíce výuky a poté zkouškové období, kde člověk prokáže, co se zvládl naučit – pokaždé taková malá maturita. Pokud člověk nepracoval v průběhu semestru, tak na jeho konci měl celkem dost co dohánět. Navíc si vše zjišťuješ tak nějak sám, nemáš tu třídního učitele, který by tě vedl za ručičku, pohlídal všechny termíny apod. Na druhou stranu to máš takové, jaké si to uděláš – třeba rozvrh, kdy si můžeš vybrat z více seminárních skupin.
Jak se ti líbí prostředí, kde studuješ?
Přírodovědecká fakulta se nachází ve dvou areálech – na Kotlářské a v kampusu v Bohunicích, občas tedy bylo náročnější vše rozvrhově skloubit s přejezdy mezi těmito areály, ale dalo se to. Má to zase tu výhodu, že člověk zažije jak zrekonstruovaný historický areál na Kotlářské, tak i moderní univerzitní kampus. Oba areály mají něco do sebe a v obou jsem se vždy cítil vítán.
Jak se ti líbí v Brně?
Brno jsem si zamiloval natolik, že jsem se do něj již přestěhoval. Už třetím rokem bydlím u parku Lužánky a nemohu si to vynachválit. Člověk má všude blízko díky MHD, nachází se tu spousta příležitostí k trávení volného času, mám tu spoustu přátel, je to takové příjemné prostředí k životu. Brno není ani příliš velké jako Praha, ale ani malé, je to akorát něco mezi. Navíc velmi oceňuji brněnskou kavárenskou kulturu, které jsem velký milovník.
Jaký předmět na tebe nejvíc zapůsobil a proč?
Nejvíce na mě zapůsobilo hned několik předmětů. Určitě bych vypíchnul v prvním ročníku Anorganickou chemii s již zesnulým prof. Příhodou, který byl vynikající přednášející, jeho přednášky měly výborný obsah, vtipné komentáře a člověk vždy udržel pozornost celou dobu.
Další takový super předmět je Didaktika chemie, která se každý rok modernizuje a upravuje podle aktuálních trendů ve školství. Je to velmi inspirativní předmět, který člověka motivuje do následné praxe a pomůže mu hodně v jeho začátcích.
Jaké máš plány do budoucna?
Aktuálně již druhým rokem během studia učím na poloviční úvazek chemii na Gymnáziu Matyáše Lercha tady v Brně. Učení mě hodně baví a naplňuje. I proto jsem se rozhodl, že se letos budu hlásit na doktorandské studium didaktiky chemie. Rád bych do budoucna kromě výuky na gymnáziu spolupracoval i s dr. Švandovou v rámci přípravy budoucích učitelů na našem Ústavu chemie.
Co bys vzkázal studentům, kteří se právě rozhodují, jakou vysokou školu zvolit?
Nebojte se vysoké školy. Vše, co se vám může stát, je to, že se v životě posunete někam dále!