Bakalářské studium

• Program Chemie
  • studijní plán Chemie
  • studijní plán Analytický chemik – manažer chemické laboratoře
  • studijní plán Biofyzikální chemie
• Program Chemie se zaměřením na vzdělávaní
• Program Chemie a technologie materiálů pro konzervování-restaurování

Přehled témat, která jsou k dispozici pro příslušný program či specializaci, jsou zde: https://is.muni.cz/auth/rozpis/. Pokud si zvolíte některé z témat, je třeba toto téma oficiálně zadat nejpozději k 1. březnu (závěrečné projekty a bakalářské práce). Pro tento účel je třeba potvrdit zadání práce - vedoucí i student musí odsouhlasit příslušnou položku přímo u vypsaného tématu. Po potvrzení ze strany pedagogického zástupce bude moci studijní referentka založit archiv závěrečné práce a zadání v PDF si bude moci student vytisknout (pro vložení do bakalářské  práce).

Závěrečná práce může být vypracována v jazyce českém, anglickém nebo slovenském. Jazyk práce musí být uveden v zadání závěrečné práce a musí být schválen vedoucím práce i pedagogickým zástupcem ředitele ústavu.

V rámci Závěrečného projektu student prokazuje schopnost samostatné tvůrčí činnosti v přírodovědné oblasti pokryté daným bakalářským studijním programem. Přitom využívá vědomosti a dovednosti nabyté v dosud absolvovaných teoretických i praktických předmětech studijního plánu. Těžiště tvůrčí činnosti typicky spočívá v experimentální práci na zadaném tématu pod vedením vedoucího práce, s nímž student průběžně diskutuje vhodné metody řešení, postup práce a dosažené výsledky. Nezbytným předpokladem je rovněž rešerše literárních zdrojů a zmapování dosud známých poznatků, které budou tvořit východiska řešeného projektu.

Získané výsledky student zpracuje v podobě strukturovaného textu, jehož předložení je podmínkou pro získání zápočtu z předmětu Závěrečný projekt, a především podkladem pro posouzení kvality odvedené práce v rámci státní závěrečné zkoušky. Odtud je zřejmé, že hodnotitelé projektu (zpravodaj a členové komise) musí na základě předloženého textu získat jasnou představu o záměrech projektu, metodách jeho řešení, dosažených výsledcích a jejich vztahu či přínosu k současnému stavu poznání v dané oblasti. Závazně musí text obsahovat kromě jména autora též název Závěrečného projektu, anotaci (abstrakt) a klíčová slova – vše v českém (nebo slovenském) a anglickém jazyce. Tyto údaje jsou včleněny do doporučené šablony, jejíž první čtyři strany jsou navrženy v souladu s Opatřením děkana č. 1/2024 upravujícím /pokyny pro vypracování Závěrečného projektu na PřF MU. Další členění textu je do značné míry určeno charakterem projektu, zvyklostmi daného studijního programu a preferencemi vedoucího a autora projektu.  Následující odstavce lze proto chápat jako doporučení, která však nejsou závazná. Je-li to z hlediska řešeného tématu vhodné, jednotlivé kapitoly dle níže uvedeného doporučení mohou mít odlišné názvy, mohou být vynechány či sloučeny. Autor tak získává značnou flexibilitu při volbě formy, která bude nejlépe odpovídat jeho představě, a přitom bude stylisticky i obsahově vyspělá, čtivá a výstižná. Samozřejmostí je dodržování citačních zásad při prezentaci nepůvodních výsledků. Při využití nástrojů založených na AI si prosím prostudujte Doporučení k využití nástrojů umělé inteligence při plnění studijních povinností. Rovněž doporučujeme uvést prohlášení o původnosti práce větou: “Prohlašuji, že jsem nástroje AI využil/-a v souladu s principy akademické integrity a že na využití těchto nástrojů v práci vhodným způsobem odkazuji.”

U textového výstupu Závěrečného projektu je doporučený rozsah 5-8 tisíc slov (bez titulní strany, abstraktu, seznamu použité literatury, obrázků, grafů a tabulek). Samotný text může být zpracován v českém, slovenském, nebo anglickém jazyce v souladu se zadáním. Typické formy textového výstupu Závěrečného projektu jsou inspirovány obvyklými výstupy tvůrčí činnosti v přírodních vědách: vědecký článek (research paper), inovativní návrh (innovative proposal), výzkumná zpráva (research report) nebo kritická recenze (critical review).

Šablona Závěrečného projektu

Návod k šabloně Závěrečného projektu

Odevzdaný textový výstup a výsledky dosažené při řešení Závěrečného projektu jsou hodnoceny určeným zpravodajem projektu, který před příslušnou částí státní závěrečné zkoušky (SZZ) zpracuje písemné stanovisko včetně případných dotazů. V rámci SZZ pak student prezentuje svůj projekt před komisí během 10minutového vystoupení, v němž stručně shrne podstatu, výsledky a přínos projektu. Po krátkém zhodnocení práce zpravodajem následuje diskuse se studentem nad dosaženými výsledky, při níž student prokazuje orientaci ve zpracovávané problematice a použitých metodách. Následně komise na základě stanoviska zpravodaje a proběhlé diskuse určí výsledné hodnocení.

Závěrečný projekt s výstupem formou vědeckého článku

Základním a typickým závěrečným projektem je provádění základního výzkumu zaměřeného na získání nových poznatků, které prohlubují či doplňují dosavadní úroveň poznání v předmětné oblasti. V syntetických laboratořích půjde například o přípravu nových sloučenin a jejich charakterizaci, v instrumentálních laboratořích o rozvoj či ověření analytických metod, stanovení termodynamických či kinetických parametrů fyzikálně-chemických procesů, v teoretických oborech pak o modelování struktury a chování látek výpočetními metodami. V rámci biochemického výzkumu se bude jednat o všechny oblasti biochemie zahrnující chemické, fyzikální, mechanistické a strukturní základy molekulárních a buněčných funkcí. Student přitom využívá základní principy vědecké práce – formuluje hypotézy, navrhuje a využívá vhodné experimenty pro jejich ověření a výsledky kriticky vyhodnocuje. Charakteru projektu odpovídá i typická forma textového výstupu Závěrečného projektu, která je inspirována formátem původního vědeckého článku. Doporučená struktura je:

1. Název projektu (česky, anglicky)
2. Jméno autora
3. Abstrakt (česky, anglicky): Stručné shrnutí hlavních cílů, metod a výsledků.
4. Klíčová slova (česky, anglicky): Vystihují stěžejní témata projektu.
5. Úvod: Uvádí práci do kontextu současného stavu poznání v dané problematice a na jeho konci by měla být uvedena formulace problému, cíle a význam projektu. Musí obsahovat vhodné citace relevantních předchozích odborných publikací, neměl by však obsahovat rozsáhlý přehled okrajově související literatury. Doporučený rozsah je 10–15 % z celkového textového výstupu.
6. Metodika: Popis experimentálních postupů, použitých materiálů a metod. V případě výzkumu, který využívá zvířata nebo zahrnuje lidské subjekty, je třeba doložit souhlasy příslušných institucionálních komisí a dodržet požadavky směrnice MU č.5/2015 - Etika výzkumu na MU.
7. Výsledky: Prezentace dosažených experimentálních výsledků formou komentovaných tabulek, obrázků a grafů v počtu přiměřeném množství získaných výsledků. Doporučeno je prezentovat související naměřená data ve společných obrázcích, což usnadňuje jejich srovnání a analýzu. Rozsáhlejší tabulkové výstupy je vhodné zařadit do příloh.
8. Diskuse: Interpretace získaných experimentálních výsledků, rovněž v kontextu dosud známých poznatků. Srovnává získaná data mezi sebou i s daty z literatury, hodnotí jejich význam a dopad na danou oblast.
9. Závěr: Stručně shrnuje hlavní zjištění, kritické aspekty a výhled pro budoucí výzkum.
10. Literatura: Seznam všech použitých a citovaných zdrojů.

Závěrečný projekt s výstupem formou inovativního návrhu

Tento typ projektu není (primárně) zaměřen na získávání původních výsledků v rámci základního výzkumu, nýbrž usiluje o řešení reálného praktického problému, zpravidla za využití známých principů a poznatků. Takový projekt má často charakter aplikovaného výzkumu, který směřuje např. k laboratorně nebo průmyslově využitelné technologii apod. V našich podmínkách může jít např. o zlepšení analytické metody optimalizací používaného postupu a měřicích parametrů přístrojů, zavedením a otestováním alternativních činidel, vytvořením softwarového rozhraní pro zpracování experimentálních dat apod. Projekt může být ale zaměřen i na vytvoření či aktualizaci úloh pro praktické laboratorní cvičení, návrh demonstračních experimentů nebo vytvoření výukových pomůcek pro teoretické předměty studijního plánu. Textový výstup pak bude obsahovat zejména návod pro inovovanou či nově vytvořenou laboratorní úlohu a diskuzi jejího přínosu pro studenty, návaznost na teoretické poznatky a metodické pokyny pro vyučující. Struktura textu obvykle zahrnuje následující části:

1. Název projektu (česky, anglicky)
2. Jméno autora
3. Abstrakt (česky, anglicky): Stručné shrnutí hlavních cílů, metod a výsledků.
4. Klíčová slova (česky, anglicky): Vystihují stěžejní témata projektu.
5. Úvod: Představuje téma, formulaci problému, cíle a originalitu inovace. Doporučený rozsah je 10–15 % z celkového textového výstupu.
6. Metodika: Podrobný popis experimentálních postupů, použitých materiálů a metod.
7. Výsledky: Popis dosažených výsledků, např. návod navržené laboratorní úlohy.
8. Diskuse: Podrobné vysvětlení výsledků a jejich interpretace. Prezentuje získaná data a potenciál navrhovaných inovací. Zahrnuje také srovnání se stávajícím stavem a možná omezení. Lze rovněž uvést zkušenosti z praktického využití inovace, v případě laboratorní úlohy např. úspěšnost studentů při jejím řešení, časovou náročnost.
9. Závěr: Shrnuje hlavní zjištění a přínos inovace pro aplikace v praxi, návrhy pro budoucí rozšíření a optimalizace.
10. Literatura: Seznam všech použitých a citovaných zdrojů.

Závěrečný projekt s výstupem formou výzkumné zprávy

Pokud je Závěrečný projekt pojat jako případová studie, pohybuje se svým zaměřením na pomezí základního a aplikovaného výzkumu. Většinou jde o takový typ projektu, kde student s využitím již existujících metod analyzuje nové vzorky, typicky v terénní studii. Získáním nových dat vědecky přispěje k rozvoji poznání v dané vědní oblasti tím, že výsledky mohou být kombinovány s výsledky dalších případových studií a v souhrnu vedou k odvozování mechanismů a principů o fungování zkoumaných fenoménů. V problematice životního prostředí může jít například o odběry vzorků vod, půd, ovzduší, sedimentů či bioty a analýzy obsahů polutantů v nich s následnou interpretací výsledků směrem k odhalování trendů a příčin znečištění. V oblasti péče o předměty kulturního dědictví lze analytickými metodami provést materiálový průzkum historických artefaktů za účelem návrhu vhodných metod konzervátorsko-restaurátorského zásahu. Dalším příkladem může být analýza zdravotního stavu konkrétní populace lidí (například pomocí moderních biomarkerů) a hledání asociací s expozicí environmentálním a socioekonomickým faktorům. Student přitom využívá základní principy vědecké práce – formuluje hypotézy, navrhuje uspořádání studie, využívá vhodné metody měření a výsledky kriticky vyhodnocuje. Charakteru projektu odpovídá i typická forma textového výstupu, která je inspirována formátem odborné zprávy o provedené studii, ale velmi vhodný je i formát vědeckého článku (viz mnoho článků v odborné literatuře, které zveřejňují výsledky případových studií). Doporučená struktura je:

1. Název projektu (česky, anglicky)
2. Jméno autora
3. Abstrakt (česky, anglicky): Stručné shrnutí hlavních cílů, metod a výsledků.
4. Klíčová slova (česky, anglicky): Vystihují stěžejní témata projektu.
5. Úvod: Stručně a srozumitelně představuje řešené téma a stav řešené problematiky na základě literární rešerše (jaké podobné studie již byly provedeny a s jakým výsledkem), popisuje zadanou případovou studii a důvod výzkumu (formulace problému, čím budou nová měření unikátní či přispívající k rozvoji poznání), cíle a význam projektu. Doporučený rozsah je 10–15 % z celkového textového výstupu.
6. Metodika: Popis dané studie (sledovaného území, populace apod.), zdůvodnění uspořádání a vybraných postupů pro sledované parametry, použité materiály a metody. V případě výzkumu, který využívá zvířata nebo zahrnuje lidské subjekty, je třeba doložit souhlasy příslušných institucionálních komisí a dodržet požadavky směrnice MU č.5/2015 - Etika výzkumu na MU
7. Výsledky: Prezentace dosažených experimentálních výsledků formou komentovaných tabulek, obrázků a grafů v počtu přiměřeném množství získaných výsledků. Doporučeno je prezentovat související naměřená data ve společných obrázcích, což usnadňuje jejich srovnání a analýzu. Rozsáhlejší tabulkové výstupy je vhodné zařadit do příloh.
8. Diskuse: Interpretace získaných výsledků, hledání trendů, asociací a jejich zdůvodnění a diskuse. Porovnání s výsledky tematicky blízkých případových studií z literatury. Prezentuje získaná data, jejich význam a dopad na danou vědní oblast.
9. Závěr: Shrnuje hlavní zjištění a výhled pro budoucí výzkum.
10. Literatura: Seznam všech použitých a citovaných zdrojů.

Závěrečný projekt s výstupem formou kritické recenze

Kritická recenze je odborný text, který systematicky hodnotí a analyzuje stávající vědeckou literaturu a výsledky výzkumu v konkrétní oblasti. Identifikuje silné a slabé stránky předchozích výzkumů a navrhuje směr pro budoucí výzkum. Vlastní tvůrčí činnost při řešení projektu tedy nespočívá v experimentální práci a získávání původních výsledků, ale v originálním a uceleném zpracování určité oblasti vědeckého bádání, jehož výstup může sloužit pro rychlou, přitom vyčerpávající orientaci čtenáře v daném tématu, kterému poskytne východiska pro navazující původní výzkum. Základem je odpovědná a detailní rešerše dostupných literárních zdrojů a třídění a strukturování získaných dat. Kritická recenze obvykle zahrnuje následující části:

1. Název projektu (česky, anglicky)
2. Jméno autora
3. Abstrakt (česky, anglicky): Stručné představení hlavního tématu recenze, kontextu a významu zvoleného tématu v dané oblasti výzkumu. Stručné shrnutí hlavních cílů a zjištění.
4. Klíčová slova (česky, anglicky): Vystihují stěžejní témata recenze.
5. Úvod: Představuje téma a jeho význam. Specifikace cíle recenze a klíčových otázek, které bude recenze řešit. Doporučený rozsah je 10–15 % z celkového textového výstupu.
6. Metodika: Zdůvodnění a popis databází použitých pro rešerši, vymezení tematického a časového rozsahu použitých pramenů.
7. (Vlastní) recenze: Přehled historie a vývoje daného tématu. Logická organizace textu do tematických okruhů nebo podle chronologického vývoje. Kritická analýza stávající odborné literatury včetně použitých metod, postupů a výsledků. Identifikace silných a slabých stránek předchozích výzkumů a nevyřešených otázek.
8. Závěr: Shrnuje současné poznání v dané oblasti výzkumu, identifikuje hlavní výzvy a možnosti dalšího výzkumu.
9. Literatura: Seznam všech použitých a citovaných zdrojů.

Pokyny pro vypracování bakalářských prací jsou dány Opatřením děkana Přírodovědecké fakulty č. 3/2019.

Součástí závěrečné práce je kopie oficiálního platného zadání práce bez vlastnoručních podpisů. Do elektronické verze se vloží platná oskenovaná kopie tohoto zadání taktéž bez vlastnoručních podpisů.

V souladu se Studijním a zkušebním řádem MU musí být práce odevzdána v elektronické podobě ve formátu PDF do Archivu závěrečné práce nejpozději v den stanovený harmonogramem akademického roku. Předseda komise nicméně může vyžadovat dodání vytištěné verze k obhajobě. V tom případě je způsob vazby výtisku na uvážení studenta. Informace o termínu odevzdání výtisku práce musí být studentovi sdělena nejméně tři pracovní dny před předsedou určeným termínem odevzdání výtisku. 

Závěrečná práce musí splňovat obsahovat povinné části na základě Opatřením děkana Přírodovědecké fakulty č. 3/2019

Text práce
Samotný text práce začíná obsahem a jedná se o první viditelně číslovanou stránku. Práce musí být po formální, gramatické a slohové stránce na dobré úrovni. Práce musí být předložena v kvalitní grafické úpravě ve formátu A4. Pro členění samotného textu práce je doporučeno použít pokyny v části „Pokyny k vypracování diplomových prací“ – části „Doporučené členění textu“ a „Poznámky“. 

Poznámky:
Možné zpracování je uvedeno ve vzorových šablonách, které jsou k dispozici na webu Fakulty.

Při využití nástrojů založených na AI si prosím prostudujte Doporučení k využití nástrojů umělé inteligence při plnění studijních povinností. Rovněž doporučujeme uvést prohlášení:
Prohlašuji, že jsem nástroje AI využil/-a v souladu s principy akademické integrity a že na využití těchto nástrojů v práci vhodným způsobem odkazuji.

Pokud i teď nemáte přesně jasno v tom, jak Vaši práci členit, zkuste se inspirovat členěním textu pro různé typy závěrečných projektů:

• Závěrečný projekt s výstupem formou vědeckého článku (bod 5–10)
• Závěrečný projekt s výstupem formou inovativního návrhu (bod 5–10)
• Závěrečný projekt s výstupem formou výzkumné zprávy (bod 5–10)
• Závěrečný projekt s výstupem formou kritické recenze (bod 5–10).

Student odevzdává závěrečnou práci pouze elektronicky do Archivu závěrečné práce poté, co získal zápočet za předmět C6013 Bakalářská práce (program Chemie se zaměřením na vzdělávání) nebo C6500 Závěrečný projekt z chemie (programy Chemie a Chemie a technologie materiálů pro konzervování – restaurování) nejpozději však v den stanovený harmonogramem akademického roku. Předseda komise pro SZZ může vyžadovat i odevzdání jednoho výtisku práce v termínu, který sám určí, ne však dříve než ve výše uvedený den. Informace o termínu odevzdání výtisku práce musí být studentovi sdělena nejméně tři pracovní dny před předsedou určeným termínem odevzdání výtisku. Na způsob vazby výtisku nejsou stanoveny žádné požadavky. Student má právo být seznámen s posudky závěrečné práce nejméně pět pracovních dnů před obhajobou.

V případě, že v zadání závěrečné práce není explicitně uvedena možnost jejího vypracování v cizím jazyce (např. slovensky), může student o tuto možnost požádat. Žádost se podává prostřednictvím Úřadovny v IS MU. Informaci, jak postupovat při podávání žádosti, naleznete zde. Žádosti bude vyhověno, pokud bude doporučena vedoucím práce a jeho nadřízeným ředitelem ústavu. O vypracování závěrečné práce v angličtině není třeba žádat, ale je nutné mít tento jazyk práce uvedený v zadání závěrečné práce. Povinné části závěrečných prací v cizím jazyce se řídí Opatřením děkana 3/2019.

Více informací včetně návodu k podání žádosti je uvedeno na stránkách fakulty.

Bakalářská práce

Žádost o skrytí závěrečné práce podává student v úřadovně přes agendu Žádost o skrytí závěrečné práce. Postup podání žádosti je uveden zde. Student v žádosti uvede, které části (kapitoly) mají být skryty a jaké jsou důvody pro jejich skrytí. Nepublikovaná data nejsou dostatečným důvodem pro skrytí. Skrytí je dle zákona možné pouze po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Uveďte nezbytnou dobu pro odložení zveřejnění části závěrečné práce, ne však déle než na dobu 3 let.

Závěrečný projekt

Student vloží do archivu závěrečného projektu celou verzi svého projektu. Žádost o skrytí závěrečného projektu podává student v Úřadovně přes agendu Žádost o skrytí závěrečného projektu. V žádosti uvede, na jakou dobu je požadováno skrytí projektu. V případě, že se jedná o trvalé skrytí, zvolí možnost „skrytí natrvalo“ s nastavením data do 31. 12. 2999.