Markéta Machálková: Aplikační specialista pro živé vědy

Magisterské studium - Univerzita Palackého v Olomouci, Erasmus+

Propojení biologických znalostí s užíváním složité instrumentace

Markéta vystudovala magisterský program Molekulární a buněčná biologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, nicméně v rámci bakalářské i magisterské práce se věnovala převážně analytické metodě hmotnostní spektrometrie (MS). „Při hledání tématu bakalářské práce mě hmotnostní spektrometrie zaujala jako metoda, která umožňuje detekci a kvantifikaci biologicky a chemicky významných analytů. Právě biologické aplikace a na rakovinu orientovaný výzkum byly pro mě jasným důvodem, proč si takové téma vybrat. Upozornění školitele, že se jedná především o analyticko-chemickou metodu jsem tenkrát nebrala nijak vážně, nicméně nakonec to byl pro mě osobně opravdu okamžik odklonu spíše k instrumentaci než práci s biologickými systémy.“ Elektronová mikroskopie, které se teď Markéta věnuje v TESCANu, představuje totožnou kombinaci technicky složité instrumentace s biologicko-chemickým využitím. Ochota porozumět tomu, jak mikroskopy fungují a schopnost aplikovat tyto znalosti při analýze reálných biologických a chemických vzorků je základní požadavek právě pro její pozici aplikačního specialisty.

Schopnost komunikovat v cizím jazyce

Jedním z dalších nároků pro práci v globální firmě je komunikace z velké části v anglickém jazyce. „Protože jsem se na střední škole věnovala hlavně němčině, slabá angličtina mě začala dohánět už v prváku při překladu vědeckých článků a při oborových prezentacích. Nicméně momentem, který mě v angličtině výrazně pozitivně posunul, byla až pracovní stáž v rámci programu Erasmus+. Na Erasmus do Finska jsem vyjížděla s hodně omezenou schopností mluvit anglicky, ale během těch několika měsíců se člověk naštěstí přirozeně rozmluví. Za stáž jsem opravdu vděčná, protože jsem pak problém s jazykovou bariérou nemusela řešit dodatečně na doktorátu a v práci.“

Doktorské studium – Masarykova univerzita, uplatnění schopností v technologické firmě

Schopnost učit

Po ukončení magisterského studia chtěla Markéta pokračovat v doktorském studiu a věděla, že bude hledat projekt, který využije hmotnostní spektrometrii jako hlavní analytickou techniku. V Olomouci jí vypsaná doktorská témata nevyhovovala, tak se porozhlédla po ostatních univerzitách a zaujalo ji téma Zobrazovací hmotnostní spektrometrie vypsané profesorem Preislerem z Laboratoře bioanalytické instrumentace Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Takové téma přirozeně vedlo i k přihlášení se na doktorský obor Analytická chemie. „V rámci doktorského studia jsem měla možnost absolvovat většinu teoretických předmětů magisterského programu Analytické chemie, což vzhledem k mému původně biologickému zaměření bylo nezbytné, ale s odstupem času i užitečné rozšíření znalostí. Jako každý doktorand na Ústavu chemie jsem pak i já pomáhala při různých praktických cvičeních, a právě tam jsem objevila svůj zájem o předávání informací ostatním. Sama totiž maximálně oceňuju, když někdo umí vysvětlit složitou věc tak, že ji pochopí každý, jinak je totiž předávaná informace často bezcenná. Člověk pak úsilí vysvětlovat znovu využívá při zaučování bakalářských a magisterských studentů, ale nyní i ve firmě při školení zákazníků, nových kolegů a při různých kurzech a exkurzích.“

Schopnost analyzovat, vyhodnocovat a prezentovat

Markéta má v rámci své pozice ve firmě kromě školení za úkol také provádět demonstrace přístrojů, analyzovat zákaznické vzorky a zpracovat naměřená data. Účastní se také různých projektů s univerzitami a studenty a pomáhá vytvářet školící a marketingové materiály. „Provádět všechny zmíněné úkoly by bylo bez předchozího několikaletého vysokoškolského studia podle mě skoro nemožné, protože člověk uplatňuje zkušenosti napříč celým spektrem. Při studiu to člověku úplně nedochází, ale v rámci bakalářské a diplomové práce, ale i při různých praktických cvičeních se člověk učí používat složitější instrumentaci, při psaní protokolů pak trénuje, jak získaná data smysluplně vyhodnotit a okomentovat a samozřejmostí je taky naučit se správně textově a graficky upravovat všechny dokumenty. V rámci doktorského studia potom student přidává schopnost orientovat se hlouběji v dané vědecké tematice, sepsat publikaci, přednášet a učit. To všechno je součástí taky práce aplikačního specialisty.“

Velmi kladně na Masarykově univerzitě také Markéta hodnotí možnost samostatného měření na přístrojové technice. „Než jsem nastoupila do firmy, prakticky mě nenapadlo, že by studenti v rámci svých bakalářských a diplomových prací nemohli (po zaučení) měřit sami na přístrojích. Překvapivě ale z povídání mnoha kolegů vím, že na některých ústavech toto není výjimka a studenti prostě na přístroje pouštěni nejsou, měří na nich jenom akademičtí pracovníci. To mi přijde jako zásadní omezení, protože ve firmách velmi oceňují předchozí praktické zkušenosti, urychluje to zaškolení a oceňuje se i pokud má člověk zkušenosti z jiné techniky, protože to rozšiřuje obzory jeho i firmy.“

Získávání kontaktů

Snad jako největší benefit doktorského studia Markéta hodnotí možnost účastnit se různých domácích a zahraničních konferencí. „Hlavními důvody, proč jet na konferenci je samozřejmě zjistit, co se nyní ve vědě děje, jakými tématy se vědci zabývají a taky odprezentovat svoje výsledky. Nicméně lidé také jezdí na konference navazovat kontakty.“ Na jedné ze světových konferencí Markéta potkala tehdejšího vývojového inženýra z TESCANu, který jí později zprostředkoval další kontakt na firmu a nabídl ji také uvedení do zatím neznámé problematiky před oficiálním přijímacím pohovorem. „TESCAN má na svých FIB-SEM mikroskopech možnost integrace i hmotnostního analyzátoru doby letu (TOF), měří se jím distribuce prvků ve vzorcích. Právě proto jsme na MS konferenci ne úplně náhodou narazili na člověka zabývající se primárně mikroskopií, ta má totiž jinak své dedikované konference a okruh uživatelů. Ale určitě musím poděkovat Honzovi Preislerovi, který aktivně zprostředkoval seznámení všech českých účastníků této MS konference. Ne každý má totiž odvahu jít se sám přátelit s novými lidmi, což je ve vědecké komunitě zbytečná brzda.“

Socializace

Oddělení analytické chemie na Masarykově univerzitě opravdu vyniká přátelskostí a zapojováním studentů do mnoha aktivit oddělení. „Analytika je zvlášť na magisterském a doktorském stupni velmi individuálně zaměřená, studenti a školitelé tvoří jednotlivé vědecké skupiny, které se mezi sebou znají a potkávají se nejenom v rámci výuky, ale i volnočasových akcí. Často se stává, že studenti tráví ve škole víc času, než musí, protože univerzitní prostředí nehodnotí jen jako čistě školně-pracovní, ale i jako místo, kde mají své zázemí, kamarády a kde můžou společně se školiteli oslavit třeba úspěšně složené státnice. Podle mě je taková atmosféra na oddělení velmi příjemná pro každodenní trávení času jak studentů, tak i vyučujících. Ale samozřejmě když jde o oficiality, každý hraje jasně svoji roli, profesor je profesorem se vším všudy a studentovi se vaří mozek, aby úspěšně prošel zkouškou. Myslím, že takový balanc mezi pracovním a přátelským chováním je něco, co člověk hledá i u kolegů ve firmě. Tak, aby pro něj čas strávený v práci byl nejen o produktivnosti, ale i o radosti ze společných zážitků. A takových zážitků mám z Ústavu chemie určitě hodně! 😊“